„Toto je fenomén, s nímž se stýkáme denně. Pořád mluvíme s lidmi, které neznáme třeba na telefonu, a pouze z této konverzace můžeme být schopní identifikovat osobnostní charakteristiky, třeba pohlaví, věk, rasu a sexuální orientaci,“ tvrdí autor studie Erik C. Tracy z Ohio State University.
Tracy pak nechal sedm heterosexuálních a sedm homosexuálních mužů vyslovit jednoslabičná slova jako „mass“ (mše) či „food“ (jídlo) a nahrál je. Několik stovek dobrovolníků následně mělo poslouchat vyřčení těchto slov a na jejich základě určit sexuální orientaci mluvčího. Když pokusné osoby slyšely jen jednotlivou samohlásku – například „m“ – orientaci nebyli schopni určit. Když ale slyšeli za samohláskou vokál – například „ma“ – orientaci určili s přesností 75 procent.
„Nejsem si jistý, na co přesně posluchači reagují při vnímání samohlásek. Jiní vědci provedli řadu akustických analýz, aby pochopili, proč gayové a heterosexuálové produkují hlásky odlišně. Ať je to cokoli, zdá se, že posluchači tohoto jevu využívají při odhadování sexuální orientace řečníka,“ tvrdí Tracy.