Datum: 02.05.2010

Vložil: Yv

Titulek: trpelivost

Ahoj,

taky bohužel vím, co je nevěra. A nejednou s jednou a tou samou osobou.. :-(
Bylo mi sweet devatenáct a ona byla ta první, ta pravá, no prostě nej. Sbalila mne v práci, kde jsem dělala brigádně. Lístek jestli nepůjdeme na kafe. No na kafi jsme se daly dohromady.
Bylo kafe jednou, dvakrát, pak přišlo pozvání na diskotéku. Proč ne.. Takže člověk najde doma to nej co na sebe může hodit a vyrazí okouzlit.
No, jenže tam taková menší studená sprcha, když ta se kterou jsem tam vyrazila se vášnivě líbá s jinou. Slzy a útěk. Pak vysvětlování, že to bylo alkoholem, a že se bránila. No já blbá mladá uvěřila.
Nedůvěra rychle vyprchala a užívaly jsme si šťastné chvíle. v hospodě.. což mi došlo až tak nějak zpětně.. :-(
Takových líbacích úletů bylo víc. Nebylo to příjemné, ale byla jsem do ní blázen a ona mi přísahala, že k ničemu nedošlo. No a já tele tomu věřila.
Pak jsem nastoupila do prvního zaměstnání a bylo po romantice. Začaly mi chodit divné mejly, jestli prý vím o tom, že má poměr se svým vedoucím. Což mi přišlo absolutně absurdní, protože to byl chlap.. No, ale zas až tak absurdní to nebylo.
Jenže tentokrát jsem si nejdřív promluvila s ním, on neměl důvod si něco vymýšlet... Ale ona ano.. a Andersen by mohl fakt závidět..
Nejhorší bylo to, že mi lhala. To že člověk ulítne neuznávám, ale bohužel záleží také na okolnostech. Nevěru do určité míry jsem schopna tolerovat, ale pokud je nevěra prozrazena, a ona přesto lže do očí, to už nešlo... :-(
Ale jak se říká, vše zlé je k něčemu dobré... v současné době jsem snad tím nejšťastnějším člověkem ve vesmíru, a to už celé tři roky. Doufám, že jich bude stokrát tolik.
Miťuluju Tě čumáku!